Blog

V představách mnoha lidí zůstává Nefertiti symbolem dokonalosti. Její jméno znamená „Kráska, která přišla“ a i po tisíciletích její tvář fascinuje svět. Jak se z ženy, která žila před více než třemi tisíci lety, stala kulturní ikona, jejíž vliv přetrval až do současnosti? Vše začíná bustou Nefertiti – mistrovským dílem, které bylo objeveno v roce 1912 v dílně staroegyptského sochaře Thutmose. Tato malovaná vápencová hlava se díky své dokonalé symetrii a půvabným rysům stala jedním z nejslavnějších archeologických nálezů. Podlouhlý krk, vysoká modrá koruna zdobená zlatými pásy a jemně vykreslené oči – to všechno dělá z této busty skutečný poklad. Ale Nefertiti nebyla jen ikonou krásy. Jako královna vedle faraona Achnatona hrála klíčovou roli při zavádění náboženské reformy, která oslavovala boha slunce Atona. Její zobrazení po boku faraona ukazují nejen její krásu, ale i vliv a sílu jakou měla – často je zobrazována v pózách a činnostech typických spíše pro faraony. Její styl a symbolika ovlivnily umění nejen tehdejší doby, ale i současnou kulturu. Designéři a umělci často čerpají inspiraci z její majestátní koruny a sofistikovaného vzhledu. Busta Nefertiti dnes zdobí obálky knih, módní kolekce a stala se symbolem ženské síly a elegance. A tak se zdá, že Nefertiti nepřestává fascinovat ani po tisíciletích. Její příběh nás vede k otázce: Co vlastně znamená krása? Je to jen fyzická dokonalost, nebo spíš odraz ducha, moci a vlivu, který přetrvá věky?   Zdroj fotografie:www.wikipedia.org Autor: George M. Groutas from Dali, Nicosia, Cyprus – Altes Museum (Berlin) - Ne...

Protože každá žena chce být výjimečná a nechce na ulici potkat jinou v tom samém. Protože co zákazník či zákaznice, to jiný vkus. Protože když ušiju nový model, nikdy nevím, jak to s ním dopadne. Protože nakupuji látky nejvýše po deseti metrech, aby nabídka byla co nejrozmanitější. A taky protože šít stále to samé by mě prostě nebavilo. A na těch výrobcích by to bylo poznat. Tak proto :) P.S. U zboží, které je ještě možno vyrobit, se po doprodání objeví poznámka „na dotaz“. To znamená, že třeba tuhle látku ještě lze dokoupit.  Pak vážně stačí se jenom zeptat....

Rhodiu patří titul nejdražšího z drahých kovů světa. Víte, co ho činí unikátním a jak se využívá ve šperkařství? Historka o objevení rhodia                                                                                            Na Štědrý večer v roce 1800 anglický vědec William Hyde Wollaston a jeho kolega Smithson Tennant rozbalili dárek – pro sebe. Byl to kousek téměř čisté platinové rudy, tajně koupený a propašovaný ze španělské kolonie Nueva Granada v Jižní Americe (dnes Kolumbie) za 795 liber (v dnešní hodnotě kolem 23 tisíc dolarů). Dvojice do tohoto jediného kusu skály vkládala velké naděje. Wollaston věřil, že dokáže vytvořit nový chemický proces, který by z pevné rudy udělal kujnou platinu. S kusem pašované platinové rudy dokázal Wollaston za pár let to, co předchozí vědci nedokázali. Jeho novátorský chemický proces, který izoloval platinu a učinil ji tvárnou, vytvořil i dva vedlejší produkty – rozpustný i nerozpustný zbytek. Po vysrážení rozpustného roztoku si všiml, že zůstaly načervenalé soli. Červené soli nejsou typické pro platinu a Wollaston měl podezření, že ve vzorku bylo přítomno něco jiného. V letech 1803 a 1804 Wollaston oznámil, že se vzorkem platinové rudy objevil dva další drahé kovy. Jeden nazval palladium a druhý rhodium se symbolem Rh a atomovým číslem 45. Co je rhodium a k čemu se používá Rhodium (nebo také ...

Vyprávění o sopkách Proč o sopkách? Protože několika šperkům v nabídce vévodí lávový kámen. Proto mají i tak exotické názvy i když kameny v nich zapracované pocházejí jen z jednoho z těchto tří míst. Nyiragongo, Kongo Nyiragongo a blízká Nyamuragira v Kongu v Africe si připisují přes 40 % sopečných výbuchů na černém kontinentu. Zdá se, že nikde jinde na světě nemá žádný vulkán tak obrovské jezero plné lávy jako Nyiragongo. Při erupci v roce 1977 tekla láva po úbočí hory. V roce 2002 vybuchla sopka znovu, láva dosahovala až k městu Goma. Láva sopky Nyiragongo je zvláště nebezpečná i proto, že obsahuje málo kysličníku křemičitého, který by ji zahustil a tak zpomalil její tok.  Náhrdelník s jejím jménem najdete zde.   Kilauea, Havaj Kilauea, nejaktivnější sopka světa, se nachází na ostrově Big Island na Havaji. Po mnoho let byla považována za poměrně mírný vulkán, naposledy vybuchla relativně nedávno, v roce 1983. Nedávno však bylo zjištěno, že sopka má rozsáhlou vrstvu popela a hornin zvané tephra, které při erupci vyletí vysoko do vzduchu, a můžou tak být přímou hrozbou pro leteckou dopravu. Náhrdelník s jejím jménem najdete zde.   Théra,  Řecko Ostrov Théra leží mezi Krétou a pevninským Řeckem. Nevypadal vždycky tak jako dnes. Kdysi měl okrouhlý tvar s vulkanickým kuželem zvaným Strongyli, který začal růst v mladších třetihorách. Jeho aktivita vyvrcholila v době bronzové jednou z největších sopečných explozí, jakou kdy lidská civilizace zažila. Vulkán, původně vysoký 1 000 až 1 500 m, byl výbuchem rozmetán do širokého okolí a místo něj z...

Rokajl je nejběžnějším druhem skleněných perliček. Jedná se o drobné korálky, které mají nejčastěji tvar lehce zaobleného válečku s dírkou uprostřed. Rokajlové korálky kulatého tvaru se vyrábí sekáním skleněných trubiček s kulatou či hranatou dírkou na různě malé kousky, které se dále teplem kulatí, leští, různě povrchově upravují a následně třídí podle velikosti a tvaru. Historie skleněného rokajlu sahá až do 15. století, kdy vznikl v italských Benátkách. V Čechách se rokajl začal vyrábět v 18. století. V současnosti jsou největšími výrobci Česko, Čína a Japonsko. České skleněné korálky (např. Preciosa) mají ve světě velmi dobrý zvuk. Japonské TOHO, Matsuno a zejména Myiuki jsou známy svojí tvarovou a velikostní vyrovnaností a tomu odpovídá i vyšší cena. Čínský rokajl je spíš levnější, ale méně tvarově i velikostně vyrovnaný. Původně se rokajl používal na ozdobu oděvů – stačí se podívat na obrazy z dob italské renesance – a ruku v ruce s tím šla výroba šperků. Tzv. beadweaving neboli šití z korálků je dnes specifickým druhem umění a mezi takto vzniklými šperky lze nalézt opravdové poklady. Jde o techniku spočívající v přišívání jednotlivých korálků rokajlu k sobě speciální nylonovou nití nebo vlascem. Šité šperky patří k složitým a pracným záležitostem, na jejichž výrobu je často potřeba desítek hodin. Šperky, které najdete v Ateliéru Zlatá Ručička, se nesnaží konkurovat vítězům světových soutěží, ale jsou nápadité a vyrobené s velkou pečlivostí. Mnohé z nich jsou jedinečné originály vyrobené pouze jako jediný kus. Zdroje: Wikipe...

Ryolit je kámen mnoha podob i barev. Nicméně jeho zelenošedá forma s růžovými vrostlicemi je moje oblíbená. Geologicky se jedná o porfyrické horniny s jemnozrnnou, celistvou, někdy i sklovitou základní hmotou. Vrostlice nabývají obvykle několikamilimetrových velikostí. Můžou být tvořeny křemenem, živcovými minerály nebo plagioklasy. Místo názvu ryolit lze použít i liparit. Různé zdroje mluví o jeho prospěšnosti pro využití vitamínů v těle, pomáhá nositeli ke zklidnění.                                Tenhle náhrdelník (respektive náramek k němu) jsem dokončovala před časem na Krajkářských trzích v Praze, kde jsem párkrát prodávala svoje šperky.  Ani jsem ho nedovezla domů, paní si na něj počkala a odnesla si ho. Bylo mi to trošku líto, tak jsem ho in memoriam nazvala Srdeční záležitost. Vpravo rychlé foto na pracovním stole i s náramkem. Na úvodní fotografii je náhrdelník s ryolitem, který si v Ateliéru Zlatá Ručička můžete momentálně koupit. Doporučuji prokliknout na stránku náhrdelníku - při najetí myší na kámen je krásně vidět jeho detailní struktura.                                                         &n...

Začneme pár (desítek či set) let zpátky. Ve druhé polovině devatenáctého století, čase upnutých živůtků, širokých sukní, klobouků a slunečníků, žila v americkém Peterboro paní jménem Elizabeth Smith Millerová. Tato dáma měla plné zuby nepohodlných dlouhých sukní a jala se propagovat nový směr, čímž položila základ k revoluci v odívání. Jednou z věcí, které právě ona poprvé oblékla, byly tzv. pantaloonky - dlouhé kalhoty ušité podle tureckého vzoru. Na svou dobu to byl velice odvážný počin a paní Millerová s ním příliš neprorazila. To se podařilo až Amélii Bloomerové, po níž tato část oděvu dodnes nese své jméno. Pro ilustraci - pár dobových obrázků, pocházejících převážně z Wikipedie:       Časem se vzhled "bloomerek" hodně změnil. Dneska můžete vidět dlouhé i krátké, vysoké do pasu či bokové, zdobené mašličkami a krajkami či jednoduché volné, fantazii se meze nekladou.Tento původně secesní či viktoriánský kousek oblečení se opět dostává na výsluní a je i oblíbeným doplňkem stylu steampunk.  Na titulním obrázku můžete vidět, jak vypadají bloomerky dnes....